Protože jsme měli zaplacenou rok dopředu dovolenou na lodi ve Francii a zamotala se mezi tím do světa koronavirus, pří všech těch katastrofálních zprávách, které nás provázely každý den od rána do večera, jsme nedoufali, že se naše plavba uskuteční. Moc nás potěšilo, že to bylo nakonec možné, protože termín vyplutí byl až v srpnu a možnost cestovat byla schůdnější. Jediná zábrana pro nás byla možnost nákazy, ale s tím jsme počítali a vybavili se potřebnými ochrannými prostředky a hlavně zdravým rozumem.

Průjezd Německem byl bez komplikací, dálnice normální průběh, ve Francii také.  Na přístaviště jsme dojeli akorát včas, byli jsme přijati velice mile, potřebné formality netrvali dlouho, zkušební plavbu jsme nepotřebovali. Naše loď byla vyčištěná a připravená k nalodění. Po nalodění se dostavil technik, který nás seznámil s funkcemi lodě, před podepsáním přebírky lodě jsme si vše důkladně zkontrolovali, vybavení které je v ceně a jestli nepřebíráme loď poškozenou, zda fungují toalety, sprchy zkrátka všechno. Ještě jsme si dali s technikem pivko, které bylo v mrazící tašce ještě studené, bylo velké horko a všem nám bodlo. Ještě nás čeká obstarat nákup a pak někam na dobré točené nebo vínko podle chuti. Supermarket byl sto metrů od přístaviště, lidé měli všude nasazené roušky, vlastně je nosili celé léto, to bylo moc fajn, protože jsme je samozřejmě měli také. V obchodě všichni dodržovali rozestupy a nikde žádné hloučky více lidí pohromadě. Nákup jsme uložili už do studené lednice a vydali se k nábřeží něco pojíst, zkrátka si užívat první den ve Francii, kterou máme moc rádi a večer jsme si opravdu užívali.

Druhý den jsme ještě šli na krátkou prohlídku města, zmíním významnou stavební památku, kostel, který byl v průběhu století různě dostavován. Cihlové zdivo a zvláštní konstrukce věže mu dodává výjimečný vzhled. Kostelní varhany jsou chráněny památkovým úřadem. Vyplouváme a jaká je to krása, po roce zase na hausbótu. Všichni jsme usazeni na horní palubě a kocháme se pěknou krajinou a faunou které je okolo vody dostatek a je na co se koukat. Občas připlují labutě i kačenky až k lodi a dožadují se něčeho k snědku. Bageta už poněkud ztvrdlá, vždycky zbyde a přijde vhod.

Dnes chceme nocovat v Seurre, městečku s 3. 000 obyvateli. Po zdolání zdymadla je možné zakotvit na plovoucím pontonu nebo u stupňovitého nábřeží. My zatím nekotvíme, ale odbočujeme na staré rameno řeky Saone mezi Clanon a Lechätelet. Tento úsek nádherně meandruje, stojí za proplutí a končí v Lechätelt.  Na konečné jsme se otočili a plavili zpátky na kotviště v Sourre, které je kousek pod zdymadlem. Povedlo se nám dobře zakotvit, i když bylo poměrně obsazeno, holt v sezoně je na vodě větší množství plavidel. Nijak to nenarušil ani koronavirus. V městečku nás překvapil kostel St. – Martin 14 st. svým neobyčejným zevnějškem a zvonkohrou se 47 zvony. Varhany z 1699 mají výjimečnou pověst. Stojí za zhlédnutí. Také muzeum ve víceposchoďovém cihlovém domě, zámek ze 17. St. v privátních rukou a pěkný hrázděný dům, který je obydlený. Je zde množství obchodů, restaurantů, pizzerie, kebab. Jedna plavčice se ráno obětovala a doběhla k pekařovi pro čerstvou bagetu. Káva zavoněla po celé lodi, různé dobroty doplněné čerstvou bagetou umocňují tuto ranní příjemnou atmosféru. Dnes se plavíme do Verdun-sur-le-Doubs. Město Verdun leží na soutoku Saone a Doubs na nenápadném pahorku, který se zvedá nad vodou. Místo bylo osídleno již Kelty. Kostel Saint-Jean 13. st. a hrázděné domy stojí za zhlédnutí. Vedle kostela bylo postaveno několik kapliček např. Saint-Piere 1410, Saint-Sébastien a především kaple třináct. Most Saint-Jean byl postaven na původním dřevěném mostě. Jsou zde obchody, restauranty, kafé bary. Po prohlídce jsme pokračovali v plavbě a z řeky Saone budeme odbočovat na Canal-du-Centre a  chceme doplout do města  Chagny a přenocovat. Kotvíme hned na začátku ve velkém bazénu. V městečku jsou obchůdky, hospůdky, hotely, pizzerie, pěkné náměstíčko s fontánou. Osvěžili jsme se v baru, povečeřet je možné až od sedmi hodin a nám se zachtělo trochu si bužírovat tak jsme si počkali. Ráno jsme ještě kousek pluli po kanále přes akvadukt, křižuje se tam dálnice a železnice, pro nás zajímavé řešení: plavební kanál překračuje akvaduktem železnici a nad tímto křížením je vedena mostem dálnice. Vskutku zajímavý „dopravní uzel“.

Další den otáčíme loď a vracíme se na řeku Saone a plavíme se dál do města Chalon-sur-Saone. Důležité město na Saone s 70.000 obyvateli. Zakotvili jsme u ostrova, který řeka obtéká, a budeme zde nocovat. V kapitenerii jsme zaplatili poplatek za nocování a šli jsme se projít na ostrov, kde je spousta restaurací a barů. Máme v plánu zde povečeřet, tak obhlížíme možnosti. Zaujala nás hudba, která doléhala k našim uším. Šli jsme teda po hlase muziky a došli k baru, kde opravdu hrála živá muzika. Restaurace totálně obsazená, také na terase ani místečko. Zůstali jsme chvilku stát, nechtělo se nám odejít, protože kluci hráli moc dobře. Všiml si nás číšník a začal nám zřejmě vysvětlovat, že je lokál obsazen, neumíme moc francouzsky, tak jsme se snažili trochu anglicky, číšník se omluvil a došel pro paní majitelku. Velice příjemná žena středních let se nás zeptala, zda mluvíme německy, anglicky a nakonec česky – zajásali jsme, hned byla lepší domluva. Vysvětlila nám, že místa jsou zamluvena dlouho dopředu, nakonec nám donesla ven tři židle, povinný rozestup nás usadil skoro k silnici, ale to nám vůbec nevadilo, hlavně, že jsme mohli poslouchat bezvadný džez. Dali jsme si mi muži pivko (české řezané) a ženy vínko. Nakonec se uvolnil stůl v lokále tak jsme si přesedli a to teprve byla pohodička. Pojedli jsme, dokonce gulášek s knedlíkem a další už francouzské dobroty. Zůstali jsme do samého konce, byl to nádherný večer v džez baru„Le-Saxo“.  Druhý den jsme prošli město, kde je spousta zajímavostí, katedrála St.-Vincent je nádherná a stojí za prohlídku, hrázděné domy, muzea, botanická zahrada, zase spousta restaurací, možnosti nákupu.

Z Chalonu odplouváme po obědě a plavíme se směrem Tournus. Řeka Saone je na dolním toku docela široká a klidná. Plavba je pohodová. Kotvíme I Epervire u zrušeného zdymadla Gigny. Zatím kotvíme úplně sami, ale jak dlouho. Na sebe zde navazují dvě malé vesničky GignyaI Epervire s výstavními kamennými statky. Než jsme se vrátili z procházky, kotvila už vedle nás loď s francouzskou posádkou. Vyměnili jsme si pozdravy a usazeni na horní palubě jsme si užívali dlouho, dlouho. Druhý den jsme dopluli do města Tournus, zakotvili jsme na nábřeží u plovoucího pontonu, připojili se na proud, budeme zde nocovat. Tournus je město se 6.000 tisíci obyvateli a 2.000 let starou historií,  basilikou která mu dominuje, krypta pod kostelem je 3metry vysoká z roku 1020 a od této doby se nezměnila, mírné klima a italský ráz to vše dohromady je úchvatné. Spousta rajcovných obchůdků, barů, restaurací, možnost nákupu, v sobotu trhy. Na levé straně nábřeží je menší supermarket s velkým výběrem není to daleko od lodi tak jsme si hned nakoupili. Pojedli jsme v pizzerii také na nábřeží, všude lidé s rouškami, které se mohou při jídle a pití dát dolů ale pokud jdete na toaletu si musíte roušku nasadit a když odcházíte také, dodržují se rozestupy mezi stoly, přísná opatření se ani o prázdninách nezměnili. Toto kouzelné město jsme opouštěli skoro neradi ale plavíme se dál chceme doplout do Macon,  kde končí pro nájemné hausbóty splavný úsek řeky Saone, přenocujeme a budeme se plavit zpátky. Toto starobylé pulsující město s úzkými uličkami se spoustou pamětihodností, 70.000 obyvateli, ve kterém je více restaurací než je člověk schopen za týden obejít, stojí za prohlídku. Užili jsme si krásný teplý večer tohoto pulsujícího města.  Líbilo se nám tak moc, že jsme zůstali ještě jeden den a zopakovali si předešlí večer v jiném baru a byl také velice úspěšný.

Po delší snídani odplouváme a vracíme se zpátky. Zakotvily jsme v Port d Uchizyu Snack-Bar, měli jsme štěstí místo pro jednu loď bylo volné. Rozhodli jsme se zde přenocovat, zmohla nás únava a každý po svém se oddával lenošení. Ráno odpočatí se plavíme dál, dnes budeme odbočovat na řeku Seille. Splavný úsek je 39 km a to bychom chtěli dnes zvládnout a kotvit s nocováním v Louhans. Sille je romantická řeka v Bresse, proti Saone spíše potok. Zvládli jsme to a kotvíme v Louhans. Městečko s arkádami s radnicí z 18 st., 400 let starý kostel a spousta restaurantů, pizzerií, rychlého občerstvení stojí za prohlídku a posezení. Další den kotvíme v Cuisery, milém městečku, kde je 15 antikvariátů, říkají si město knih. Je zde výborný pekař, kostel pozdní gotika, restaurace, kebab, šnek bar, stojí za prohlídku, i když od přístaviště je to trochu do kopce.

Dnes budeme opět vplouvat na řeku Saone a nocovat opět v Tournus, chceme ještě jednou navštívit basiliku a hlavně kryptu a posedět vedle basiliky v přilehlém baru, mají dobré vínko. Už se nám náš čas krátí tak si ty chvíle chceme ještě hodně užít. Poslední zastavení ještě v baru na nábřeží, než půjdeme do hajan.

Loučíme se s Tournus a plavíme se dál další zastávka je v Gergy, přenocujeme zde. Za vzhlédnutí stojí kostel ranní gotika, který v této podobě není často k vidění a zámek je v privátních rukou. Je možné ho zhlédnout z venku. Zajímavý dům. Možnost nákupu, pekař, kebab, bar restaurant, kafé bar s příjemnou terasou ve stínu. Naše poslední zastávka na báječné plavbě, měli jsme krásné počasí a spoustu krásných zážitků. Milujeme plavbu na hausbótu a podnikáme ji skoro každý rok.

Dopluli jsme do domovského přístaviště v St.-Jean-de-Losne, čeká nás úklid lodě a poslední večer který si chceme ještě pěkně užít. Usadili jsme se na terasu baru na nábřeží naplánovali naší další plavbu.

Vanda, Plzeň